www.veverk.cz - Mikešovo nožobraní

Ahoj Veverci.

Pyš mě poprosil, jestli bych nezveřejnil svůj současný arzenál nožů,
nožíků a kudliček, takže spustím malý seriál :-)

No a můžeme ten malý výlet do světa nožů rovnou začít.
Nůž v předchozím odkazu jsem dostal od Matěje a Jirky k loňským narozeninám. Pochází z výstroje britského námořnictva z doby druhé světové války a byl vyráběn ještě několik dalších let po jejím ukončení.
Má tři želízka a to: čepel bez špičky, kterou by se dalo poranit, otvíráky na konzervy a lahve a jehlu k zaplétání lan.
Z mezistěny mezi nožem a otvírákem vyčuhuje ploška šroubováku.
Nůž má střenky z umělé hmoty, a závěsné oko.
Materiálem ze kterého je nůž zhotoven je ocel s vysokým obsahem uhlíku.
Drží dobře ostří, dobře se brousí, ale může lehce zrezivět.
Nožík samotný je poměrně robustní a proto je dost těžký.

V současné době je nůž vyráběn v pozměněné podobě, celý včetně střenek z nerezové oceli, čepelka je z tenčího materiálu a otvírák má jiný tvar. S tímto původním otvírákem se dají otevřít dobře i plechovky s dlouhou rovnou stranou (například některé rybičky), na kterých máme se současnými otvíráky občas problémy. Otvírák byl vymyšlen tak, aby dokázal otevřít i plechovou krabici s lodními suchary či municí. :-) Hmotnost : 138 g délka zavřeného : 96mm délka otevřeného : 162mm čepel : 66mm

Ahoj , vítám vás všechny u dalšího dílu našeho vyprávění.
Tentokrát se podíváme na spoustě Veverků známý nůž , oblíbený jak pro jeho vlastnosti , tak sympatickou nepřehlédnutelnou barvu. a je to ...
Ano , přátelé , nemusíme si nic nalhávat . Tento nůž už dokáže naporcovat i pořádný špekáček , nebo dokonce pecen chleba. Díky použité nerezové oceli,se směle můžeme pustit i do jablíček , brambor a citronů , které by nám na uhlíkové oceli vytvořily patinu a dost možná i lišku zrzavou. Použitá ocel je poměrně tvrdá , takže dobře drží ostří , ale současně se dá i dobře brousit.
Výrobcem , ač to tak nevypadá , není Bahco , ale švédská firma Mora.A tak, zatím co Moru Clipper v obchodě pořídíte za cenu kolem čtyř stovek korun zdejších , Bahco vás vyjde na polovinu ...a to se vyplatí. Použité materiály jsou stejné, rozdíl je jen ve vyraženém nápisu.
Do packy běžného Veverka rukojeť celkem dobře pasuje a problém s ní nemáme ani my s většími tlapami.
Ještě míry a váhy: hmotnost je příjemných 76 gramů, celková délka činí 218 milimetrů a z toho na čepel zbylo celých 100 milimetrů , což je celá desetina metru. :-)

Mňau ve spolek!
V dalším pokračování našeho bloumání mezi ostřími a špičkami všelikých čepelí bych vás chtěl seznámit tentokrát s čistě ruční prací.
Ano, někteří poznali variaci na severský nožík, těm tleskám. Čepel je dílo pana kováře Jaromíra Kotěry ze Smiřic, jedná se o takzvanou ocel k zušlechťování (pro metalurgy 12060), která je po zakalení sice tvrdá, ale zároveň i houževnatá. To, že je čepel dvoubarevná je způsobeno druhem zakalení, jde o takzvané parciální kalení, při kterém je břit čepele zakalen víc, než její zbytek. Po zakalení pak byla čepel vyleptána. Rukojeť nože je pak z ořechu, který nám kdysi rostl u domu. Pouzdro je toulcové, schová se v něm převážná část nože. Díky takovým pouzdrům měli na drsném severu lovci a rybáři u sebe i v mrazech a vánicích použitelný nůž a ne kus čehosi obrostlého ledem :-) Použitá ocel je opět uhlíková, takže při špatné péči by mohla reznout. Odměnou za patřičnou péči je ale schopnost vyloženě jedovaté ostrosti .

Ahoj všem Veverkům!
Teď jsem vytvořil takovou skupinku dvou nožíků - je to nožík košíkářský a nožík sadařský. Oba nože jsou svým zaměřením nože pracovní, nenajdeme na nich tedy žádný ozdobný prvek, na obou je vidět opotřebení. Nebyly to kousky pro parádu, ale na to, aby pomohly svým majitelům v práci k obživě. Oba jsou z nějaké uhlíkové ocelI, oba mají střenky z bukového dřeva, které bylo levné a bylo ho dost. Košíkářský nožík má čepelku a trojhranný bodec, který slouží k navrtávání dřeva a prutů při výrobě košíkářských výrobků. Sadařská žabka má zahnutou čepel k řezání tenčích větviček při prořezávání stromů a pilku k řezání větví o trochu silnějších. Oba nože také bydlí v domě déle než já. Košíkářský nůž jsem našel v prostoru nad falešným stropem a žabka se povalovala ve sklepě mezi starým nářadím.

Dostáváme se k dalším oblíbencům a to švýcarským nožům Victorinox řady 108 milimetrů-Safari.

Z celé této řady se dnes vyrábí jen nůž Solo a Solo+. Jak název napovídá, Solo je vybaven jen jednou čepelí a Solo + má navíc vývrtku Materiál čepele je dobrá nerezová ocel. Asi nejvíce vyrobených nožů této řady bylo typu Trooper pro civilní trh a jeho varianta GAK (German Army Knife) pro německý Bundeswehr. Tyto nože mají čepel, pilku s otvírákem, šídlo a vývrtku. Nože se od sebe odlišovaly jen střenkami. Zatím co nylonové střenky na Trooperech byly barvy olivové, nebo červené s ploškou pro vyrytí nějakého označení( třeba jména)GAK byl vždy zelený s vylisovanou německou orlicí. V dalších verzích se objevily další čepelky, nebo ze hřbetu mizela vývrtka a šídlo. Nejtypičtějším nástrojem této řady však byla pilka s univerzálním otvírákem na špičce. Ano, skutečně funguje na konzervy i korunkové uzávěry láhví.Na tomto nástroji se později objevil i pilníčem na nehty , je to ta zdrsněná plocha na pilce nože v parohových střenkách. Onen podivný plíšek pohozený u pilek ke chránič pilky , neboť vězte , že je opravdu ostrá . Jedinou nevýhodou těchto nožů je absence jakékoli pojistky čepele.

Na obrázku jsou dva GAKy - jeden v původním provedení, druhý v parohu a Mauser , který má o jednu velkou čepel více. Totožný byl Walther s černými střenkami. Obě zbrojařské firmy si nože nechaly vyrobit, jako dárky pro zákazníky při koupi loveckých pušek. Omezené množství se dostalo i do volného prodeje.

Pro Veverky, kteří by snad zatoužili po tomto nožíku ještě jedno upozornění: v různých armyshopech občas ještě na nějaké narazite v cenách zhruba od 250 korun, ale je nutné si nožík dobře prohlédnout, neboť nový už asi jen tak neseženete. Zároveň je dobré vědět, že stejně vypadající nůž pro Bundeswehr vyrábělo asi 12 firem současně a kvalita se dost lišila. Opravdu dobré byly nože od firem Victorinox a Adler, ostatní firmy byly horší materiálem či zpracováním.

Švýcarský armádní nožík

Řekněme si to na rovinu: naprostá většina nožíků prodávaných pod tímto označením nemá s armádou nic společného a Švýcarsko neviděla ani z vlaku. ;-)Opravdu kvalitní jsou skutečně švýcarské výrobky od firmy Victorinox a doprodávané od firmy Wenger. Slušné nožíky vyrábí Mikov v Mikulášovicích, ale cenový rozdíl není tak velký, aby si člověk nekoupil raději Victorinox z o třídu lepší oceli a s nylonovými střenkami – řada se jmenuje Economy. Úplným propadákem jsou pak nožíky, většinou čínské výroby, prodávané sice za nízkou cenu (třeba 60 korun) i v Levných knihách. To jsou nožíky jen jménem, ne však použitím. Ostří se na nich většinou nepodaří vytvořit a když ano, tak ne na dlouhou dobu. My si ukážeme tři nožíky z celého bohatého spektra, které je k mání. Jde o starší reklamní nožík Wenger velikosti 85mm, Wenger velikosti93mm a Victorinox Farmer 93mm.
Wenger 85mm
Nožík je s nerezové oceli, střenky má plastové. Má velkou a malou čepelku, otvírák na láhve a otvírák na konzervy, vývrtku a šídlo. Ve střenkách se skrývá párátko a pinzeta. Rozměry se hodí spíše na kratší výlety, prut s ním uříznete, buřt nakrájíte, ale chleba si nakrájejte doma, čepelka je opravdu dost krátká. Rozkrojit rohlík a namazat ho paštikou dokáže.
Hmotnost: 55g, zavřený: 85mm, otevřený: 148mm, čepel: 54mm

Další dva nožíky jsou si vlastně podobné, protože skutečně vycházejí z řady vyráběné pro švýcarskou armádu. Nožík od Wengeru je od svého armádního vzoru rozeznatelný jen díky tomu, že nemá vyražené přejímací znaky. Firma Victorinox vyrábí zcela totožné nožíky, protože i ona tento typ armádě dodávala. Nůž má nástroje z nerez oceli, střenky jsou z hliníkové slitiny. V provedení pro armádu je nožík vybaven čepelí, výstružníkem a otvíráky na láhve a konzervy. Oba otvíráky jdou použít jako šroubováky. Hmotnost: 70g, délka: 93mm, Otevřený: 162mm, čepel: 70mm

Nožík od Victorinoxu má navíc pilku a na přání mi známý do nožíku ještě přidal nůžky. Střenky původně vypadaly podobně, jako na nožíku výše uvedeném, ale pak se mi do nich pustila hladová myš… teda vlastně hladová frézka :-D
S touto délkou čepelky už ten krajíc při troše snahy a šikovnosti uříznete :-D

Hmotnost : 102g délka : 93 mm otevřený : 160mm čepel : 70mm
Velikosti 93 mm v hliníkových střenkách odpovídá velikost 91 mm ve střenkách plastových. Tato řada má nástroje poskládané podobně jako 85 milimetrový Wenger Nožíky mají různé složení nástrojů, ale nač s sebou tahat v kapse vybavenou dílnu.
VICTORINOX WEB!

Ontario RAT-1 neboli krysa
Milí Veverci,

vítám vás u dalšího pokračování našeho raníčku, dopoledníčku, poledníčku, odpoledníčku, večerníčku či nočníčku. Záleží jen na tom, kdy si najdete čas a chuť na přečtení. Zatímco nedávno popisovaný Victorinox řady 108 by většině Veverků do packy padl dobře, dnes popisovaný nůž je do opravdu větších pracek. Třeba Kátě je tento nůž velký. Nůž je opravdu robustní a dobře zpracovaný.

Jeho jediná čepel je jištěna pojistkou typu liner lock. Čepelka je po otevření zajištěna napruženým plechem, který brání zavření nože. Nůž zavřete odtlačením pružného plíšku zpátky ke stěně nože a zatlačením na hřbet čepele. Čepel vyrobená z nerezové oceli AUS-8 drží ostří velice dobře. Střenky jsou z tvrdého vroubkovaného plastu v různých barvách od černé přes zelenou, hnědou, bílou až po růžovou. Nůž se velice dobře drží v ruce a díky své velikosti zastane většinu prací v kuchyni i lese. Není pro něj problém ukrojení krajíce chleba, rozporcování kuřete ani nařezání prutů či odloupnutí kůry z poražené břízy.

Naživo můžete nůž vidět třeba u Jirky a Matěje. Jeho nevýhodou je vyšší cena (cca 1000 v obchodech, opět se dají občas sehnat v inzerci Knife.cz třeba o 150-250 korun levněji), která je ale daná i použitým, opravdu kvalitním materiálem.

Hmotnost: 144 g
Délka zavřeného nože: 127 mm
Délka otevřeného nože : 218 mm
Délka čepele: 91 mm

P.S.: pro Káťu a ostatní majitele drobnějších ruček začal firma vyrábět nůž RAT-2, který je vyroben ze stejných materiálů, je to vlastně jen zmenšenina.
Pro srovnání odkaz na RAT-1 a RAT-2 s veškerými údaji. 1 inch=2,54cm
Jedna KRYSA
Druhá KRYSA! =)
Závěrem ještě malé upozornění. Zatímco RAT model 1 a 2 jsou opravdu výrobky vyráběné pro firmu Ontario Knife Co. na Taiwanu , zavírací nůž velikostí a tvary totožný s RAT 1 označený RAT 3 je podvrhem nějakého jiného vykuka a jak je v Číně možné tak třeba ve stejné dílně na stejných strojích. Skutečný nůž Ontario RAT 3 je totiž pevný nožík.

Victorinox Forester OH 111

Ahoj, jak již název napovídá, švýcarské nože nás budou ještě chvilku pronásledovat. Tentokrát se jedná o zástupce řady 111 mm. Je jím středně vybavený nůž Forester, nebo, chcete-li, lesník.
Proč píšu o středně vybaveném noži?
Protože nejméně vybavený je jednoželízkový Sentinel a nejvybavenějším je Hercules s deseti želízky. Má tedy navíc nůžky, kleště a dva křížové šroubováky. Zpátky ale k našemu lesů pánovi. Nástroje jsou samozřejmě z nerez ocelí, střenky v originální verzi nylonové, v poslední době se objevily v provedení dual density, tedy kombinace plastu a gumy. Z nástrojů se v něm uhnízdila jištěná čepel nože, pilka, otvíráky na láhve a na konzervy, šídlo a vývrtka. Ve střenkách se skrývá pinzeta a párátko. Jak už to u švýcarských nožů je pravidlem tento má očko na zavěšení. Nůž je velice dobrý, spolehlivý a mezi náčelnictvem kmene Veverků velice oblíbený. Díky velikosti čepele zvládá bravurně přípravu pokrmů, krajíc uřízne s přehledem a úsměvem majitele.
Pojistka čepele je opět liner lock, tedy napružený plíšek, spolehlivě bránící nechtěnému zavření nože. Tatáž pojistka je použita i u otvíráku na láhve, kombinovaného s plochým šroubovákem.
Bohužel cenová politika nám ho v nedávné době vystřelila opět kousek výš.

Hmotnost: 132 g
Délka: 111 mm
Otevřený: 196 mm
Čepel: 86 mm

Ahoj Veverci,
vítám vás u dalšího pokračování našeho nožopokecného pořadu. Jestliže jsem vám minule říkal, že se švýcarů jen tak nezbavíme, tak v tom dnes hodlám pokračovat. Tentokráte se jedná o zavírací nůž s nejdelší čepelí, který vlastním. Je jím již postarší Wenger Ranger. Vybavením je podobný Foresteru, o kterém jsem psal posledně. Nástroje tedy opět z nerezové oceli, střenky z plastu. Hlavní čepel je jištěna podobně jako u minulého nože, pojistka se však ovládá posuvným knoflíkem na střence nože. Krom čepele nože je tedy přítomna pilka, otvíráky na láhve a konzervy, šídlo a vývrtka. Kroužek na zavěšení je samozřejmostí, oproti jiným nožům však chybí párátko a pinzeta. Užitné schopnosti tohoto nože jsou velké, vzpomínám si, že na Berounce jsem jiný nůž neměl a jen za pomoci tohoto nožíku jsem vytvářel guláš pro celý tábor a že za jeho přispění proběhlo i nějaké porcování masa a to už je práce pro opravdový nůž. Při své velikosti už ale vyžaduje pouzdro na opasek, v kapse o něm prostě víte neustále.
Nože se však už dost dlouho nevyrábí a typová řada, která přišla po nich (Wenger New Ranger) má oproti svým předchůdcům jisté vady na kráse a zpracování.

Ještě oblíbené míry a váhy:
hmotnost 144 g
délka: 120 mm
otevřený: 222mm
Čepel: 97mm

Ahoj všem,
už vám dám pokoj se švýcarskými nožíky a ostatními zavíráky a podíváme se na výsledek snažení člověka, který věděl od začátku co a proč dělá. Juha Pekka Peltonen se narodil roku 1951 v Turku ve Finsku. Stejně jako jeho děd a otec strávil dost dlouhou část života ve finské armádě. Zúčastnil se mnoha misí na Kypru, v Izraeli, Egyptě a Libanonu. Věděl tedy dobře, jaký nůž současný voják v poli potřebuje. Věděl, že nůž musí dobře řezat, nesmí být příliš těžký. Při tom musí být odolný a snášet tvrdé zacházení bez nároků na nějakou zvláštní péči. Z toho vycházel, když navrhoval nůž pro vojáky finské armády M95. Nůž vyrábí firma pana Peltonena ve Fiskari ve Finsku (Fiskars Kellotapuli 10470 Fiskari) Finland . Konstrukčně se jedná o jednoduchý, ale precizně provedený nůž. Čepel pokračuje řapem skoro v celé délce rukojeti. Rukojeť je zhotovena z umělé hmoty, která je však velmi příjemná v ruce. Čepel je z uhlíkové oceli parciálně kalené. Jak už víme, znamená to , že ostří je tvrdší, než hřbet čepele. Aby nůž nerezavěl, je na celé čepeli nanesen velice odolný teflonový povlak. Pozornost zasluhuje i pouzdro nože. Je kožené s plastovou vložkou uvnitř a nůž uvnitř pouzdra je držen gumovým kolečkem. Při zasunutí do pouzdra se kolečko přetočí přes výstupek v dolní části rukojeti u čepele. Při vytažení si obvykle pomáhám opřením palce o plastový výstupek na hřbetní části pouzdra. Pouzdro lze uchytit na opasek či batoh několika způsoby díky závěsnému očku a průvlaku.
Nůž zvládá v pohodě nejen kuchyňské práce, ale dokážete s ním i osekat větve třeba při stavbě přístřešku...

Hmotnost nože: 200g
Délka: 278mm
Čepel: 155 mm
Šířka čepele 23 mm
Tloušťka ve hřbetu 5mm.

AE Trapper 95

Ahoj všem, koho nože ještě neomrzely. :-)
Matěj tu onehdy představil svůj damaškový nožík, dílo pana Ladislava Šmidrkala z Velkého Oseku. Já dnes představím svůj damaškový nůž, který není zdaleka tak urozeného původu. Nůž jsem pořídil právě přes inzerci na serveru Knife.cz. Nejdřív jsem ho ani nechtěl, protože se mi zdál drahý, když jsem nedávno spočítal cenu jeho jednotlivých dílů, přišel jsem na to, že byl vlastně za velice výhodnou cenu. Nůž totiž nebyl kupovaný původním majitelem jako hotový výrobek, ale po částech jako stavebnice v internetovém obchodě jatagan.eu. Tento obchod se zabývá prodejem materiálů pro nožíře i lidi, kteří si na kompletní výrobu netroufají. Ti si tam nakoupí materiál na čepel, rukojeť i pouzdro podle toho, co se jim líbí.

Z čeho ten nůž je ?
-Damašková čepel z ocelí 1095 a 15N20, tvrdost 59-60HRC.
Délka čepele: 95mm
Šířka čepele: 25mm
Síla čepele: 4mm
Celková délka: 210mm

-příložky na rukojeti jsou z exotického dřeva- ebenu, podložené červeným pertinaxem
-dvou mosazných nýtů

Celý nůž váží 170gramů.

-pouzdra mám na tento nůž dvě. Jedno je přímo na tento nožík, ale on v něm, potvůrka, moc nedrží. Druhé pouzdro jsem kdysi kdesi našel v lese a dotvořil jsem si na něj tunýlek na firesteel. A co že je to ta damašková ocel a proč se s ní ještě dneska někdo babrá při výrobě? Damašková, nebo také damascénská ocel je ten strakatý kus železa, ze kterého je ten nůž vykován. Ano, je to skutečně kovářská práce, tedy žádné válcování a vystřihování čepelek z pásu plechu, byť ušlechtilého. V damašku jsou vždy minimálně dva různé druhy ocelí. tvrdší a houževnatější. Zároveň ale si musí být podobné, aby se při kování dobře spojily. Kovář takové oceli nejdříve kovářsky svaří, pak je kove, různě překládá a přetáčí a zase kove pod bucharem za velkých tlaků. Až ve chvíli, kdy z celého hranolu má plochý kus začíná kovat ocel do tvaru nože. Vykovaný polotovar poté brousí a leští. Potom čepel leptá, aby byla dobře vidět kresba damašku.

Mikov Krokodýl

Nějak jsem si už od našich českých mikováčků v kapse odvyknul a je to vůči nim nespravedlivé. Vždyť mě provázely od dětství, ale později jsem se dostal k nožíkům, které jsou opravdu lépe zpracované. Teď se mi dostal do rukou mikulášovický Krokodýl z druhé ruky. Původní majitel s ním ale moc nepracoval, takže nožík má jen jeden vlasový škrábanec na čepeli, jinak je ve stavu nového nože.
Materiál čepele:
nerezová ocel 420 - 55HRC
Materiál střenky:
plast
Délka výrobku:
120 mm
Délka čepele:
90 mm
Šířka čepele:
25 mm
Hmotnost výrobku:
75 g

Nožík má hřbetní pojistku, drží se dobře v ruce a velice ochotně se zakusuje do dřeva. Trošku jsem musel kladívkem sklepnout čep, kolem kterého se čepel otáčí při otvírání, abych odstranil vůli do stran. Vůle proti pojistce není. O noži v kapse, díky jeho nízké hmotnosti téměř nevím. Při zavírání je třeba páčku pojistky opravdu silně stisknout, takře nůž nebude pro úplně nejmenší uživatele.
Pro většího, opravdu nenáročného človíčka tedy varianta v hodnotě cca 280 Kč, pokud se smíří s tím, že bude nožík poměrně často brousit.
Dnes nůž asistoval při přípravě oběda pro 4 osoby. Očistil cibuli, nakrájel na plátky kuřecí prsa, rozkrájel brambory a květák, očistil a najemno nakrájel stroužek česneku. Před nasekáním petrželky do polévky jsem ho už musel obtáhnout na keramickém brousku. Myslím tedy, že krokodýl krysu (RAT-1) z kapsy nevyžene.