Žvýkačka
Byl jednou jeden osmiletý chlapec, který bydlel sám s maminkou na okraji Prahy. Protože maminka chodila do práce, byl doma často sám a strašně se nudil. Jednou zase takhle přišel ze školy a doma bylo jako po vymření. Nudil se, a tak si nacpal plnou pusu žvýkačkami. Asi po dvou skousnutích zjistil, že to nebyl dobrý nápad. Okamžitě začal zděšeně poletovat po bytě a vyplivovat kousky žvýkačky z pusy. Asi po deseti minutách žvýkačky přestaly pálit, a jak kuráže pozbyl, tak jí také nabyl. Dostal nápad, že by ze zbylých žvýkaček mohl udělat rekordně velkou bublinu. Okamžitě začal onu mega-bublinu tvořit. Za chvíli mu ale bublina praskla a rozplácla se mu do obličeje tak, že nic neviděl. Oslepen žvýkačkou začal bezradně pobíhat po pokoji, až se mu již dříve vyplivnuté kousky přilepily na nohu. Když se nohu pokoušel zvednout, zavrávoral a rozplácl se do ostatních kousků žvýkačky. Celý ulepený se pokoušel zvednout, a rozbil při tom maminčinu vázu. Pak opět chvíli bloumal po pokoji a přilepil se na zbrusu nové záclony. Nakonec vysílením omdlel. Večer přišla maminka z práce, jen se na to podívala a omdlela také. Když se ráno probudila, musela zavolat hasiče, aby chlapce, který se už probral, odlepili. Když dala čistit zašpiněný, ulepený koberec, opakovalo se podobné dobrodružství i v čistírně koberců. Odtud pak koberec vyšel jako velká, ulepená koule. Chlapec také nedopadl dobře, protože z té žvýkačky dostal vyrážku, a čističi koberců si úúúúúúúúplně ulepili čističku.
Tadeáš